Poradna

Rozmístění a uspořádání sněhových zábran (případně výběr typu zachytávače) je závislé na těchto faktorech:

• klimatická oblast - sněhové pásmo
• plocha střechy
• sklon střechy/střech
• délka krokve/krokví
• typ krytiny a konstrukce krovu a podkladu (bednění, latě a pod.)
• zda se jedná o montáž v souběhu s krytinou nebo dodatečná montáž do hotové střechy
• odbornost a zkušenosti montážníků
• v neposlední řadě i estetické hledisko nebo doporučení památkářů na typ a vzhled zachytávačů

Nosnost sněh. zachytávačů je závislá především na nosnosti latí nebo podkladu a způsobu a místu upevnění zachytávačů. Pozor, neplést s pevností samotných držáků, která je u držáků z Fe nebo nerezu cca 5 kN, ocelové držáky na uni základnách/šablonách mají pevnost také cca 5 kN, žebříčkový zachytávač má pevnost menší, a to cca 3 kN.

Svěrkové ocelové zachytávače na drážkové (i klik) krytiny mají dle provedení únosnost 0,8 - 1,5 kN, viz níže. Pevnost měděných zachytávačů bývá o něco nižší, i když jsou vyráběny ze silnějšího materiálu než by odpovídalo ocelovému provedení, neboť se jedná o měkčí kov. Námi dodávané hliníkové trubkové zachytávače z plechu tl. 5 mm mají srovnatelnou únosnost jako ocelové.

Proto je důležitá správná montáž sněhových zachytávačů:

Např. držák zachytávače umístěný na latích mezi krovy, latě 30x50 mm ukotvené na trámech, uložených od sebe 90 cm, přichycené vruty 5x80 mm a držák přichycen spojovacím materiálem, který je součástí většiny dodávaných doplňků - má pak nosnost cca 500-560 kg, v provedení Cu pak cca 380-430 kg.

Při latích 60x40 mm přichycených výše popsaným způsobem má nosnost už cca 600-660 kg. Záleží samozřejmě i na kvalitě latí, sukovité mají podstatně nižší pevnost a únosnost.

Sněhové držáky přichycené na latích nebo bednění a na univerzální šabloně (FeZn nebo nerez) udrží až cca 700 kg, ale při takovémto zatížení může již docházet k deformaci ukotvení na šabloně a tím odtržení očka od šablony.

Obecně pokud jsou držáky umístěny na krokve nebo v místě krokve (s vyjímkou uni šablon s poutkem), mohou mít vyšší únosnost. Ale ne všechny typy zachytávačů lze do krokve přichytit z důvodu principu funkce a typu krytiny.

Svírací držáky trubek na falcovaných i klik krytinách mají únosnost cca 0,8-1 kN dle typu falcu, tříšroubové svírací držáky a základny, příp. křídla na falcované a klik krytiny pak cca 1,5 kN. Pro dosažení dostatečné únosnosti je důležité i správné dotažení stahovacích šroubů. Šrouby u svěrkového držáku trubek, případně uni základny pro falcované krytiny, se dotahují ne na "krev", ale tak, aby se plechy svěrky jen mírně prohnuly, neměly by se v místě šroubu dotýkat falcu (u falc krytin ze svitků nebo tabulí), s vyjímkou zaklikávacích krytin, kde se plechy svěrky mohou dotýkat tvarovaného falcu, případně mírně deformovat, ale nesmí ho nadměrně slisovat! Při nadměrném dotažení se pevnost uchycení na falcu naopak snižuje!

Dále zde najdete další naše doporučení, které radíme dodržet, neboť jsou ověřeny při vlastních realizacích, zkouškami ve státních zkušebnách a zkušenostech zákazníků. Při nedodržení těchto obecných doporučení a případné reklamaci deformovaných nebo utržených sněhových zachytávačů by nemusela být reklamace z těchto důvodů uznána:

• Námi vyráběné a dodávané sněhové zachytávače (svařované původní i nové Congripp) mají samy o sobě deformační únosnost při 850 kg na jeden držák, měděné držáky cca 650-700 kg. Vyjímkou je držák pro žebříček, který již při 480 kg ztrácí svojí pevnost, v provedení z mědi i u držáku dř. kulatiny dokonce už při 350 kg. Proto doporučujeme montáž veškerých držáků na střechu ve vzdálenosti 80 – 90 cm od sebe (u měděných držáků po 60 -70 cm), dle typu zachytávače a tvaru střešní krytiny, s vyjímkou drážkových (falcovaných) krytin, kde by měla být vzdálenost držáků od sebe, dle rozmístění falců krytiny, v rozmezí 50-65 cm. V případě nízkého sklonu střechy (cca do 15-18°) lze ještě akceptovat rozteč držáků do 100 cm. U trubkových držáků z mědi, tyto vzdálenosti platí při použití vyztužených Cu trubek, avšak při použití nevyztužených Cu trubek na větší sklony střech je maximální vzdálenost 45 cm, při sklonu střechy do 15° lze připustit vzdálenost držáků max do 65 cm.
• Důrazně upozorňujeme na nutnost při montáži držáků nebo uni základen vždy předvrtávat díry pro vruty s menším průměrem vrtáku, než je dodávaný vrut nebo šroub. Dále dotahovat vrut nebo šroub jen do zvýšeného odporu, protože při přetočení dojde k stržení vyříznutých závitů ve dřevě a tím k výraznému snížení nosnosti sněhového zachytávače až o polovinu a i při minimálním zatížení může doít k jeho vytrhnutí, tak jako by byl přibitý hřebíky. Dotahování vrutů proto doporučujeme provádět stranovým nebo očkovým klíčem, protože je tak větší cit v rokou než při použití ráčny nebo dokonce el. šroubováku či aku vrtačky. Ale je možné si vrut předšroubovat ráčnou nebo vrtačkou s ohebným nástavcem a poté finálně citlivě dotáhnout stranovým klíčem.
• Na střechách s krokvemi delšími jak 5m, na základě zkušeností z našich realizací i našich zákazníků, důrazně doporučujeme sněhové zachytávače namontovat ve dvou i více řadách. Obecně se dá říci, že při větším sklonu a větší ploše je nutné přidat další řadu zachytávačů nebo výrazně zmenšit vzdálenost mezi jednotlivými držáky zachytávačů. Samozřejmě to závisí na klimatické oblasti (sněh. pásmu) a tvaru střechy a i na zkušenostech realizační firmy, co doporučí v dané oblasti za typ a rozmístění zachytávačů. Na rozmístění zachytávačů má vliv i to, zda jsou na ploše střechy i nějaké překážky jako jsou např. komíny, střešní okna, výlezy a podobně. V těchto případech můžeme při rozmístění sněhových zachytávačů něco i ušetřit na menším počtu zachytávačů. Naopak sněhové zachytávače nebo tzv. nosy doporučujeme umisťovat nad některými méně pevnými střešními prvky, jako jsou prostupy sanitárního odvětrání, anténí prostupy nebo nad některými druhy solárních panelů, aby nedocházelo k jejich poškození sjíždějícím sněhem nebo ledem.
• Pro nově konstruované sněhové zachytávače stavebnicového typu Congripp, doporučujeme nástavby spolu s zachytávacím prvkem (trubka, tyč, žebříček, dř. kulatina, příp lopatka nebo slovenský kříž) na držáku umisťovat co nejníže povrchu krytiny, neboť má o něco vyšší únosnost a za druhé je zachyceno větší množství sněhu, které tolik nepodjíždí pod zachytávačem. Nicméně nastavení je individuální dle potřeby a situace u konkrétní střechy a objektu.
• U třítrubkových (nebo pětityčových) nástaveb by se vždy trubky (tyče) měly instalovat odspodu nahoru, tedy od spodního otvoru nástavby držáku. O tom, zda použít jednu nebo více trubek (tyčí), rozhoduje sklon střechy, sněhové pásmo a tím i předpokládaná vrstva sněhu a zda je nutné zachytávat veškerý sníh nebo jen, když by ho "bylo moc" a případný pád velkého množství ze střechy by znamenal způsobení škody na majetku nebo ohrožení zdraví osob pohybujících se pod střechou. Obecně se dá říct, že při více řadách zachytávačů umístěných na střeše (např. při třech řadách nad sebou) lze použít uspořádání odspoda 3-2-1 nebo 3-1-1, případně při nižším sněhovém pásmu 2-1-1 nebo u dvou řad třeba jen 3-1 nebo 2-1. Rozhodující pro uspořádání zachytávačů je délka krokve, sklon, typ krytiny a nadmořská výška - sněh. pásmo. Jednoznačný návod ale nelze bez znalosti konkrétní situace dát.
• U trubkových (a i mřížových) zachytávačů se používají spojky pro spojení konců trubek (mříží) vždy, když se spojují dvě navazující trubky (mříže) mezi držáky vzdálenějšími více jak 0,5 m. Přesah trubek (mříží) na konci řady zachytávačů, přes poslední držák v řadě, by neměl být větší než cca 200 mm, v oblasti úžlabí dokonce jen 100-150 mm! Koncovky trubek je nutné používat zejména v oblasti poblíž úžlabí, kde při sjíždění sněhu z protilehlé části střechy moho od sněhu vznikat boční síly, které budou mít snahu trubky posouvat vodorovně.
• Protisněhové nosy slouží k udržení vrstvy sněhu na střeše (např. jako přídavná tepel. izolace), nikoli jako zábrana proti sjíždějícímu sněhu. Jejich rozmístění by mělo být ideálně v celé ploše střechy v počtu alespoň 3-4 ks do m2, nikoli pouze v jedné nebo dvou třech řadách u spodního kraje střechy! V krajním případě někdy postačuje rozmístění na spodních 2/3 plochy střechy.
• Stoupací plošiny dodáváme v protiskluzovém provedení, v délkách 400, 600, 800, 1000, 1200, 1500 a 2000 mm a o šířce vždy 250 mm. Výška našich plošin/roštů 40 mm nám dovoluje oproti jiným podobným na trhu s nižší výškou rozmisťovat podpěry od sebe až 120 cm. Pokud by měl rošt výšku menší než 40 mm, musely by podpěry být od sebe maximálně 80 cm. Naše stoupací plošiny i při maximálním rozmístění podpěr i spojení více plošin spojkami, mohou udržet okolo 150 kg, což dovoluje pohyb osob (kominík, pokrývač a pod.). K našim plošinám dodáváme spojovací materiál pro sestavení s podpěrami, tzv. olivy, které mají téměř totožný tvar jako otvory roštu a tak zapadnou do těchto prolisů (otvorů) a tím nedochází k narušení povrchové a základní úpravy a nelze o ně "zakopnout". Plošiny jsou za pomocí spojek plošin nastavovatelné do délky cca 12 m, při větších délkách je nutné plošiny přerušit a nechat mezi nimi mezeru cca 10-15 cm, kvůli délkové roztažnosti.
• K našim produktům patří také sestavy zábradlí, které jsou na montáž jednoduché, včetně uchycení tohoto zábradlí k plošinám pomocí základen, připevněných pod plošinami v libovolném místě. Zábradlí se dodává standartně na všechny rozměry plošin s vyjímkou délky 400 mm. Na objednávku dodáváme i tzv. prodlužované zábradlí, které je závislé na délce pospojovaných plošin (např. jsou možné sestavy pro zábradlí do 12 m, s dilatačním přerušením až do nekonečna), nabízíme tedy tzv. prodloužení, které nastaví jakékoli základní zábradlí vždy o 1 m, případně dle potřeby o větší délku, dle počtu zakoupených nastavení. Při větších délkách je nutné zábradlí (spolu s plošinami) dělit na úseky s max. délkou 10-12 m, kvůli délkové roztažnosti ocele. Tyto úseky by měly být odděleny mezerou cca 10-15 cm a každý nový úsek začínat základním zábradlím a potřebným počtem případného prodloužení. Zábradlí má standardní výšku 1,10 m s příčkou uprostřed. Zábradlí podél plošiny je možné ukončit boční částí umístěnou vpravo nebo vlevo, případně na obou stranách.
• V nabídce jsou i boční zábradlí ke stoupacím stupňům sestavených z plošin, nejčastěji šíře 60 cm. Boční zábradlí se dodává jako spojovatelné navzájem s dalším bočním na dalším schodu, nebo samostatné, ke každému schodu-plošině zvlášť. Na takových schodech se použijí vždy jedno samostatné a další spojovatelné (při umístění zábradlí jen po jedné straně schodů). Pro větší sklony (cca 35°a více) a menší vzdálenosti hran schodů (pod 40 cm) se používá boční zábradlí poloviční.
• V případě pochybností nebo nejasností nás můžete požádat o návrh sněhových zachytávačů a ostatních dodávaných střešních prvků, dle dodaných podkladů ke konkrétní střeše, včetně doporučení pro jejich počet a rozmístění, ve formě množstevní typové nebo konkrétní cenové nabídky , to vše zdarma, viz oddíl kontakty.